Dan Merta se narodil ve Znojmě v roce 1963. V roce 1993 absolvoval studia na Filosofické univerzitě Komenského v Bratislavě (dějiny umění, estetika). V letech 1992–1993 spolukurátoroval turné Machat a Velíšek. Odbornou činnost začínal v pozici kurátora výstav na Pražském hradě. V období 1996–2000 kurátoroval program galerie Raiffeisen stavební spořitelny. V letech 1999–2008 byl tajemníkem Společnosti Jindřicha Chalupeckého (cena pro mladé české výtvarníky do 35 let). V letech 1996–2000 pracoval jako vedoucí odboru kultury MČ Praha 3, kde spoluzakládal novodobou tradici kulturně-společenských bakchanálií: Žižkovský masopust a Vinohradské vinobraní. Od roku 2001 vede Galerii Jaroslava Fragnera – přední českou platformu mapující současnou českou a evropskou architekturu. Byl jedním z iniciátorů a zakladatelů Iniciativy za novou Prahu a Tady není developerovo (obě 2011).

www.gjf.cz

Klára Salzmann vystudovala krajinářskou architekturu na Corvinus University v Budapešti, absolvovala v roce 1982, PhD titul získala v roce 2008 na SPU v Nitře. Celý život žije a pracuje v krajině a s krajinou, která je jejím životním posláním, profesí, vášní i koníčkem. Jako projektant začala pracovat v URBIONU Banská Bystrica a na Útvaru hlavního architekta v Banské Bystrici. Několik let se věnovala výstavbě a provozu golfových hřišť v Čechách i na Slovensku. Později působila jako vedoucí katedry krajinářské architektury na České zemědělské univerzitě v Praze. V současnosti působí na FA ČVUT v Praze. Pracuje jako autorizovaný krajinářský architekt, je členem pracovní skupinu pro krajinářskou architekturu ČKA.  Je  členem  pracovní skupiny profesní praxe v IFLA Europe (Mezinárodní federace krajinářské architektury). Žije a pracuje v brdských lesích pod horou Třemšín, zabývá se plánováním krajiny za účasti veřejnosti. Klára Salzmann vypracovala modelový krajinný plán pro město Spálené Poříčí, kterého podstatou je spolupráce s místní veřejností a srozumitelnost projektu. V současnosti se věnuje také propagaci zelené infrastruktury v České republice, je vedoucím pracovní skupiny pro krajinu, vodu a biodiverzitu Rady vlády pro udržitelný rozvoj. Je autorem projektu Obnova krajiny česko-německého pohraničí v rámci Evropského hlavního města kultury Plzeň 2015, který otevírá téma sudetské krajiny na příkladě modelové zaniklé vesnice Výškovice u Chodové Plané.

www.ukr.plzen.eu

přednášejicí: EINAR JARMUND

Jarmund/Vigsnæs je architektonická kancelář se sídlem v Oslo, kterou vedou Einar Jarmund, Håkon Vigsnæs and Alessandra Kosberg. Jarmund a Vigsnæs se narodili roku 1962 v Olso a vystudovali na škole architektury v Oslo (1987 a 1989). Vigsnæs strávil rok studiem na Architectural Association v Londýně a poté prací u Sverre Fehna. Jarmund získal magisterský titul na University of Washington v Seattle. Oba architekti působili na školách v Oslo a Bergen. Po ukončení výuky a provozování vlastní praxe založili v roce 1995 v Oslo společnou kancelář. Alessandra Kosberg se narodila roku 1967 v Oslo a vystudovala na škole architektury v Oslo (1995). V roce 1997 se připojila ke kanceláři JVA a 2004 se stala jedním ze tří společníků.

www.jva.no

přednášejicí: MARGRÉT HARDARDÓTTIR & STEVE CHRISTER

Studio Granada je architektonický ateliér se sídlem v Reykjavíku. Kancelář založil v roce 1987 manželský pár Margrét Hardardóttir a Steve Christer, kteří oba vystudovali Architectural Association v Londýně. Pro tvorbu Studio Granda je charakteristický respekt k tradičním islandským materiálům jako jsou kámen, plech a dřevo. Jejich citlivý přístup k místnímu kontextu lze spojovat se školou kritického regionalismu. Na dílo lze také pohlížet ze strany skandinávské modernistické tradice, představované například takovými architekty jako Alvar Aalto, Erik Gunnar Asplund, Sverre Fehna Jørn Utzon.

www.studiogranda.is

Mgr. Radoslava Schmelzová vystudovala dějiny umění a péči o kulturní dědictví na Ostravské univerzitě v Ostravě a teorii a historii designu a nových médií na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, pracovala jako asistentka kurátora v Národní galerii v Praze, v Národním památkovém ústavu, ve čtrnáctideníku pro současné umění Ateliér. V současnosti přednáší teorii výtvarného umění na KALD DAMU v programu Divadlo v netradičních prostorech. Zabývá se současným umění s přesahem ke krajině a kulturnímu dědictví.

www.dagmarsubrtova.cz

přednášejicí: ROMAN BRYCHTA

Roman Brychta v roce 1995 diplomoval na škole architektury prof. Emila Přikryla na pražské Akademii výtvarných umění, po škole pracuje a hledá se na volné noze, v letech 1998–2002 spolupracuje s Václavem Králíčkem, zakládá sdružení architektů AK Architekti (spolu s P. Joba, V. Králíček, P. Lešek), od 2002 zakládající člen a partner Projektil architekti (R. Brychta, A. Halíř, O. Hofmeister, P. Lešek) „Projektil tvoří úspornou, vstřícnou a svěží architekturu znalou tradice, inovativní typologie a technologie. Razí spojení současného umění, designu, architektury a krajiny. Ke spolupráci zve zkušené i mladé perspektivní tvůrce".

Ateliér Projektil je držitelem významných architektonických cen za realizace či soutěžní návrhy. Projektil se účastní výstav či konferencí na domácí i zahraniční architektonické scéně.

www.projektil.cz

Vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze (1974). Titul CSc. obhájil v r. 1990 dizertační prací s názvem Město jako kulturní fenomén – dějiny a současnost. Titul profesora v oboru dějiny architektury mu byl udělen na Fakultě architektury ČVUT v Praze v roce 2015. Je zaměstnán jako vědecký pracovník v Ústavu dějin umění AV ČR a zároveň působí jako pedagog na Fakultě umění a architektury TU Liberec, kde vyučuje dějiny moderní architektury. Jeho výzkumné aktivity vyústily v řadu knižních publikací a statí v odborných architektonických a uměleckohistorických časopisech. K jeho posledním knihám patří: Dějiny Zemí koruny české – Architektura (Praha 2008) – editor a spoluautor, Současná česká architektura a její témata (Praha 2011), Městský veřejný prostor (Praha 2015). Je též činný jako překladatel knih o architektuře. Byl členem Akademické rady AV ČR (1993−2001) a místopředsedou její Vědecké rady (2001−2009).