MOTTO: Pouhá tvorba veřejného prostoru je jen povrchním řešením, které není dlouhodobě udržitelné, pokud není doprovázeno podporou veřejné dopravy.
Kenneth Frampton
Základní ideou festivalu je zvýšení povědomí o rozsahu, smyslu a významu oboru krajinářské architektury ve vztahu k současné architektuře, umění a veřejnému prostoru. Projekt Landscape festival se snaží o osvětu a mezioborový dialog nejen českých, ale také mezinárodních odborníků, umělců, politiků a široké veřejnosti.
Landscape festival opět představí umělecko-architektonické intervence a díla renomovaných tvůrců i studentů. Interpretace jejich zásahů do vybraných lokalit nabídne nové čtení vztahů ve významných infrastrukturních uzlech Prahy. Festival se totiž vrací na nádraží, tedy tam, kde se mu podařilo v roce 2014 zahájit odborný diskurz mezi politiky, investory, urbanisty, architekty, designéry, umělci a širokou veřejností. Tentokrát se zaměří na čtyři dopravní brownfieldy Prahy: Smíchovské nádraží, okolí Florence, Palmovku a Nákladové nádraží Žižkov. S ideou věnovat se společně nádražní tematice jsme byli osloveni spřízněným Festivalem m3/umění v prostoru. Zaměřit se na dopravní rozvojové lokality nám doporučil Jiří Sulženko, ředitel Odboru kultury a cestovního ruchu pražského magistrátu.
Vybrali jsme čtyři lokality procházející urbanistickou a architektonickou transformací. Každá z nich se nachází v jiné městské části a každá je v jiném stadiu přerodu. Na rozvoji některých panuje shoda, u některých probíhá odborná diskuze a vznikají podkladové studie, které mají za sebou mazinárodní soutěže na celek i dílčí území. Ve všech lokalitách panuje čilý developerský i aktivistický ruch, a především se nacházejí v módu očekávání, zda i ony budou tím zářným příkladem kvalitního urbanistického rozvoje metropole. A to včetně osvícené a příkladné integrace výtvarného umění do nových veřejných prostor těchto rozvojových území, která by měla mít plnohodnotný parter umožňující vznik kvalitních sociálních vazeb. Zda se zde bude nacházet i dostatek dostupného bydlení a tím vznikne i rozmanitá sociální inkluze, to je druhá otázka. Většina architektů se snaží, aby budovy, které zde již byly nově postaveny nebo budou realizovány, již splňovaly certifikát udržitelnosti. Naším úkolem je popsat současnou situaci prizmatem festivalové akupunktury a nabídnout návštěvníkům náš pohled, a to ve spolupráci s majiteli pozemků či investory, urbanisty, architekty, a samozřejmě i politiky.
V širší lokalitě NNŽ vznikne během dekády nová čtvrť, kde by mělo žít okolo 20 tisíc nových rezidentů. Centrem společenského života se stane ojedinělá funcionalistická budova, v níž by měla být integrována kvalitní občanská vybavenost i kulturní aktivity na mezinárodní úrovni. Zatím se v prostoru u Basilejského náměstí buduje Parková čtvrť a vedou se odborné a politické debaty o podobě podkladové studie , která bude toto území jasně urbanisticky definovat. Dočasný kulturní život se na pár let vytratil a architektonický komplex NNŽ se stal opět pouze nástrojem ekonomických aktivit. V čelní budově má svůj ateliér přední český výtvarník Petr Písařík, jehož tvorba by měla v rámci LF prorůst i do dalších prostor areálu. Pokud se podaří začít co nejdříve realizovat i další investorské projekty, jako je například Rezidence Nádraží Žižkov od nizozemského ateliéru BNTHMCRWL, mohl by se vývoj lokality vyvíjet směrem, aby byl naplněn slogan „Žižkov je – a stále bude – skvělé místo pro život".
Palmovku lze vnímat jako parcelu Nového Smíchova. Je však zarážející, že tato dopravně velmi komplikovaná lokalita stále čeká na transformaci v plnohodnotné území, ale současné aktivity všech zainteresovaných vzbuzují naději. Zatím zde stojí architektonické torso Josefa Pleskota a přes židovský hřbitov si vydupávají cestičku místní bezdomovci. Území u libeňských doků už sice prošlo developerskou transformací, ale křižovatka Palmovka zůstává zpustlá. Snad se časem podaří naplnit vize náměstí Bohumila Hrabala a celkový urbanistický koncept ateliéru UNIT. I tak má tato městká džungle stále své kouzlo, i když ne takové, jako za dob Hrabala, Bondyho a Boudníka. Synagoga stojí, židovský hřbitov je zakopán a Libeňský most čeká na radikální opravu. Třeba se časem Pražské developerské společnosti podaří prosadit propojení přes bývalé železniční těleso do karlínské Rustonky a město získá hodnotnou promenádu.
Kultovní biják Florenc 13,30 je krásnou vzpomínkou na „staré dobré časy“. Jaké nové časy čekají na nejkomplikovanější dopravní uzel v Praze? Částečně to naznačuje vítězný projekt mezinárodní soutěže Florenc 21 od sdružení ateliérů A69, UNIT architekti a Igor Marko & Placemakers. Vize nového kulturně-společenského programu pod Negrelliho viaduktem ukazují možnosti nové transformace ověřované i aktivitami v kasárnách Karlín nebo v kulturním centru Krenovka, kde nyní otevírá své prostory Unijazz a Tanec Praha. Snad se naplní vize Muzejní míle, která bude začínat na vrchu Vítko, zahrne například i Divadlo Ponec a Železniční muzeum a přivede návštěvníky až na Václavské náměstí. Vytvoří nové osy propojení Žižkova, Karlína a Prahy 1
Lze říci, že v této lokalitě se podařil dialog mezi odbornou veřejností, investory a politiky vést tak, jak je veden na západ od našich hranic. Zdá se, že po lokalitě Anděl, která se stala doopravdy novým centrem Smíchova, se v podobném duchu promění i širší lokalita Smíchovského nádraží. Masterplan od ateliéru A69 je pevným rámcem pro novou urbanistickou strukturu, jejíž zelená osa umožní i prostupnost území pro pěší.
Landscape festival se již od roku 2013 koná střídavě v Praze a v dalších městech České republiky (Opava 2016, Plzeň 2017, Ostrava 2019, Krnov 2021). Zatímco v jiných regionech se snaží být ambasadorem témat krajinářské architektury a umění ve veřejném prostoru a usiluje tím o decentralizaci dění na tomto poli, v Praze si zachovává kontinuitu v podobě zacílení na méně atraktivní, neutěšené a problematické lokality, které jsou na okraji zájmu a na své uchopení teprve čekají.
Organizátorem festivalu je Galerie Jaroslava Fragnera, provozovaná spolkem Architectura. Více informací na www.gjf.cz.