Prezentace projektů které jsou na trase Landscape festivalu a čekají na svou realizaci. Návštěvníci tak mohou vidět budoucí podobu Cyklostezky pod Vítkovem, Schodů v ulici Jeronýmova, Tachovského náměstí nebo parku Židovké pece
Krajina – řeč společná
Landscape as a common ground
Pro krajinu existuje mnoho definic, vždy je však vnímána jako větší celek. Společným jmenovatelem je její celistvost a spojitost. Kontinuita krajiny umožňuje pohyb, provázanost a plynulost jednotlivých struktur, prostupnost a komunikaci. Spojitost krajiny je základem její existence a nezbytnou podmínkou její životaschopnosti. Jedním ze současných úkolů krajinářské architektury je odstraňování bariér, které v krajině postupně vznikaly v důsledku vývoje lidské civilizace.
Výstava přináší přehled různorodých krajinářských intervencí, jež se snaží tyto bariéry překonat. Jsou tu revitalizace vodních struktur, obnova krajinné tkáně i vytváření funkčních propojení pro pěší a pro cyklisty. Představená díla se vyznačují kvalitní architekturou, jejíž krása pramení z funkčnosti a ekologické vyváženosti.
Výstava, kterou organizuje IFLA Europe, shromažďuje díla krajinářské architektury ze 24 členských evropských zemí.
Urszula Forczek-Brataniec
tajemnice IFLA Europe a iniciátorka výstavy
akce a experiment v současné české dřevěné architektuře
vrch Vítkov / 30.6 – 30.9.2020
kurátoři/ Martin Kloda, Dan Merta
Výstava představuje na 30 projektů od předních českých studií, které se věnují akcím a experimentům a jako základní stavební prvek používají dřevo. Samotnou strukturu pavilónu navrženou architektonickým ateliérem Archwerk můžeme považovat za model média udržitelné architektury. Vystavený soubor umožňuje vnímat tento segmentarchitektury jako relevantní odpověď na diskuzi po selhání či neselhání moderny, jako intelektuálního měřítka kvality architektury ve dvacátém století a její odkaz pro současnost. I drobná punková architektonická intervence může obsahovat větší poselství než bankovní dům či kancelářský komplex. Projekt byl původně připraven ve spolupráci s Českými centry pro The London Festival of Architecture 2020 /jeho konání je posunuto z důvodu pandemie Covid 19/.
Archwerk, Ehl a Koumar architekti, ECHT architektura, Martin Gsandtner, H3T, David Helešic a Jaroslav Sedlák, Lucie Míčková, Mjolk, Martin Rajniš a Huť architektury, studenti FA ČVUT v rámci projektu Lávky a Útulny pro KRNAP, Jiří Příhoda, Jan Šépka, Schota Tsikoliya, Jan Tyrpekl, David Helešic, Jaroslav Sedlák.
Výstava reflektuje české dění v oboru realizace zelených střech v posledních zhruba deseti letech. Jejím cílem je seznámit vás s možnostmi ozeleňování střech, stěn budov a jiných stavebních konstrukcí jako součásti udržitelné výstavby, ochrany životního prostředí a návratu zeleně do sídel.
Prezentace projektů vychází z výsledků několika ročníků soutěže Zelená střecha roku pořádané Svazem zakládání a údržby zeleně. Nominované a oceněné projekty, které prošly soutěží v průběhu uplynulých let, jsou zde představeny v sedmi kategoriích dle typu a funkce nejen ozeleňovaných objektů, ale také dle funkce samotných střech a náročnosti na jejich péči. V úvodu výstavy je představena škála funkcí, kterou zelené střechy mohou plnit.
Více informací k tématu naleznete na:
Výstava známé české vizuální umělkyně a performerky Veroniky Bromové reaguje na aktuální téma pandemie covid-19 a vyhlášení nouzového stavu. Autorka se ve své instalaci nazvané výmluvně DIVNÝ JARO zajímá o narušený vztah člověka a přírody na pozadí ekologických, duchovních a systémových proměn, které se kvůli pandemii zrychlují. Varující mementa tu prostupují divákem Bromová metodami blízkými šamanství a rituálu hledá paralely mezi viditelnými projevy zdraví a nemoci na nalezených přírodninách i lidském těle. Klade je do vzájemných souvislostí, jejichž významy však nechává otevřené. Kurátorem výstavy je Petr Vaňous.
Více informací na stránkách galerie.
Žižkov Dead Ends
Daria Sayapina
ROH družstevní kavárna, U Božích bojovníků 606, Praha 3
otevírací hodiny/ 15-22
Diplomový projekt studentky FUA TU Liberec komunikuje problém přístupnosti vrchu Vítkov a jeho propojení s městskou čtvrtí Praha 3 – Žižkov. Jde o malé veřejné prostory u paty Vítkova, zvané slepé uličky (dead ends). Jsou výsledkem toho, že se městská pouliční síť kolmo navazuje na vrch Vítkov, který je přímou součástí Žižkova. Ačkoli jsou tyto uličky napojené na hlavní tepnu – ulici Husitskou, netvoří žádnou část veřejného života čtvrti. Cílem projektu je oživení těchto míst a vytvoření lákavých městských veřejných prostor v jednom komplexním celku. Projekt předpokládá práci s architektonickými prvky, jako jsou schodiště, rampy, ale také s výtvarnými elementy v podobě intervencí do prostoru či instalací v prostoru. Těmito intervencemi nabízí různé varianty přístupu na Vítkov, a tím nové a kreativně různorodé prostředí pro městský život Žižkova.