Landscape festival je multioborová platforma, která více než deset let nabízí prostor pro diskuzi o kvalitě městské krajiny českých, moravských a slezských měst a obcí. Základní ideou festivalu je zvýšení povědomí o rozsahu, smyslu a významu oboru krajinářské architektury ve vztahu k současné architektuře, umění a veřejnému prostoru. Formou dočasných architektonických intervencí, uměleckých instalací, výstav a happeningů se snaží na letní sezónu proměnit městský parter a vytvořit participační území pro setkávání rezidentů, politiků, odborné veřejnosti i návštěvníků.
Dějištěm 11. ročníku Landscape festivalu se stala Jihlava – krajské město na pomezí Čech a Moravy. Město mnoha vrstev: historických, sociálních, kulturních, a nakonec i těch geologických, jejichž bohatství bylo iniciačním faktorem jeho vzniku. Velkorysé půdorysné založení města reflektuje středověkou prosperitu, spojenou s intenzivní těžbou stříbra. V té době byla Jihlava na vzestupu coby po Praze druhé největší centrum obchodu. Obyvatelstvo regionu bylo až do poloviny 20. století převážně německé a s neblahými následky poválečného odsunu se zde potýkají dodnes. Dnešní obraz města charakterizuje především zoologická zahrada, budova Prioru uprostřed náměstí a (zejména pro mladou generaci) mezinárodní festival dokumentárního filmu.
Landscape festival je pro Jihlavu příležitostí prosadit i jiná soudobá témata, jako je kvalita veřejných prostranství a jejich udržitelnost, biodiverzita či adaptace na změnu klimatu. Bude příležitostí objevit mnohovrstevnatost městské krajiny jak pro místní obyvatele, tak pro přespolní návštěvníky města.
Jihlava je místem s výraznou kulturní stopou, jež byla důležitým podnětem pro kurátorský koncept, nabízející spolu s místními organizacemi (Brána Jihlavy, Oblastní galerie Vysočiny) jiný pohled na genia loci města. Festival se neomezuje jen na intravilán města, ale svým přesahem do Brtnice, Branišova a Humpolce připomíná významné architekty, výtvarné umělce i zdejší organizátory veřejného života, kteří formovali a formují bohatý kulturní obraz Vysočiny – například Josef Hoffmann, Adolf Loos, Bohuslav Fuchs, Věra a Vladimír Machoninovi, Čestmír a Ivan Kafkovi nebo kulturní zóna 8smička. Mezi vyzvanými autory jsou rovněž významní rodáci a především „lokálové“, kteří svojí tvorbou formují kulturní niveau Vysočiny.
Další výraznou rovinou je propojování kulturních institucí v nejbližším okolí města, jež by měly úzce spolupracovat v rámci udržitelného cestovního ruchu a společně s politickou reprezentací obcí a kraje hledat nejvhodnější strategie budoucího rozvoje kreativního průmyslu na poli architektury a vizuální kultury v historickém kontextu lokality.
Kurátorský koncept festivalu není postavený na spekulativních či náhodných instalacích; drobnou akupunkturou se snaží propsat do zeleného generelu města nové čtení s historickým odkazem a vytvářet tím netradiční vazby či příběhy pro modifikované vnímání jihlavského veřejného prostoru.
Záměrně se festival propisuje i do tří blízkých lokalit - Brtnici, Branišově a Humpolci. Nabízí širší kontextuální focus a také zasíťování uměleckého provozu v širším rádiusu centra Vysočiny a to i z pohledu aktivit, které v minulosti formovali vznik českého landartu či konceptuálního umění což je příklad Fary Branišov, kde působil Čestmír a Ivan Kafkovi nebo okolí Humpolce Zorka Ságlová, ale i projekty Olafa Hanela pod vrchem Melechov. Na tuto historickou stopu navazuje velké množství aktivit, které se v těchto místech konají i v současnosti, a to díky umělcům, kteří zde dlouhodobě působí /básníci, spisovatelé, hudebníci a výtvarní umělci/, ale také díky třem institucím – Oblastní galerie Vysočiny, Muzeu Josefa Hoffmanna a Kulturní zóně 8smička.
Doprovodný program jehož součástí jsou debaty či komentované prohlídky nabídne prostor pro diskuzi o tématech související s proměnou krajiny v širších enviromentálních i ekonomických souvilostech. Reflektuje aktuální potřebu mezigenerační diskuze o kvalitě veřejného prostoru jak měst, tak malých obcí v kontextu
sociální inkluze. Ale i o aktuální proměně romantického obrazu venkova na Vysočině. Další edukativní rovinu sehrává soubor výstav, které se konají jak v galeriích, tak přímo v exteriéru měst či obcí.
hlavní kurátor
LUCIE POLÁČKOVÁ
ředitel a zakladatel festivalu
DAN MERTA
produkce
JAKUB HEPP, LENKA KREMLÁČKOVÁ
grafika
ANNA GUTOVÁ
programová rada
LUCIE POLÁČKOVÁ, JAKUB DEML, DAN MERTA, DANIEL NOVÁK